Program

Program Vědecké konference

Datum konání: středa 12. a čtvrtek 13. října 2022

místo: Velká posluchárna (není-li uvedeno jinak)


QR kód pro stažení mobilní aplikace k Vědecké konferenci

 


středa 12. říjen

9.00

0.50

workshop (Malá pravá posluchárna)

Ženy ve vědě a medicíně

předsedající: Barbora East

O ženách ve vědě se traduje mnohé. A když se pěti lidí zeptáte, co je to věda, dostanete pět různých odpovědí. Někteří tuto sportovní disciplínu považují dokonce za něco neskutečného a uměle vytvořeného. Kdekdo se ohání tím, kolik Novelových cen bylo uděleno mužům a kolik ženám a mnohdy ženská jména mezi vyzvanými hosty zavání tokenismem. Dnes již ženy mají právo studovat, volit, mohou jezdit na kole a nosit kalhoty, nemusíme plavat v teplém flanelovém obleku, který by nás chránil před ztrátou počestnosti, a jen málokdo věří tomu, že studium medicíny vede k povadlému poprsí. Bohužel ale i dnes čelíme řadě překážek, viditelných a neviditelných. S některými souhlasíme, jiné jsou nám podsouvány podvědomě. Od narození až do smrti jsou ženy svazovány společenskými předsudky, které se dokonce někde nazývají normy. Mít na cestě vědeckým životem spojence je k nezaplacení, pojďte si ty své najít i vy.
K panelové diskusi na téma „Ženy ve vědě“, co ta věda vlastně je a že zdaleka ne každý vědec nosí brýle a píchá myši do ocasu, vás srdečně zvou Bára a Zuzka.
MUDr. Barbora East, Ph.D., FEBS AWS, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol
MUDr. Zuzana Střížová, Ph.D., Ústav imunologie 2. LF UK a FN Motol

10.00

0.05

Zahájení

Marek Babjuk, Tomáš Kalina

10.05

0.45

hlavní host

Miroslav Bárta: Sedm zákonů vývoje světa

Přednáška se bude zabývat pravidly, která definují vývoj jakékoliv ciivlizace bez ohledu na její stáří či složitost.Bude poukázáno na to, jakým způsobem studium dlouhých časových řad může změnit běh světa a učinit ho poprvé mnohem udržitelnějším.

0.15 —přestávka—
11.05

blok A: Urologie

předsedající: Marek Babjuk

0.15
Marek Babjuk: Základní principy léčby, prognóza pacientů, ukázka TURB, hodnocení výsledků
0.20
Antonín Brisuda: Současné možnosti intravezikální léčby nádorů močového měchýře, nové perspektivní metody, výsledky hodnocení alpha 1-oleátu (Hamlet)
Přednášky doktorandů a hostů
0.10
Barbora Žemličková: Jak lze využít močové markery k monitorování výsledků léčby?
0.10
Jaromír Háček: Role patologa při hodnocení nálezu, jaké jsou perspektivní prognostické faktory?
0.15
Jakub Horňák a Jan Biskup: Potenciální možnosti využití MRI k určování stádia onemocnění
0.20

hlavní host

Shahrokh F. Shariat (MU Vienna, Austria): Recent developments in systemic treatment of urothelial carcinoma
0.10
Tomáš Novák: Implantace cévních náhrad do karotické tepny na zvířecím modelu        
12.55

1.25

Oběd a postery

14.20

blok B: Dětská hematologie: geny, buňky, pacienti

předsedající: Lucie Šrámková, Jan Zuna

0.25

hlavní host

Jan Blatný: (R)evoluce v léčbě hemofilie?

Po řadu století byla hemofilie neléčitelnou nemocí. V poslední čtvrtině dvacátého století došlo k první zásadní změně. Byly vyvinuty koncentráty chybějících faktorů krevního srážení (FVIII pro hemofilii A a FIX pro hemofilii B) a to umožnilo efektivní léčbu krvácení a následně i jeho prevenci pomoci profylaktické léčby. V současnosti jsme svědky druhé revoluce v přístupu k této nemoci díky tzv. nefaktorové léčbě. Výhledově by pak problém hemofilie mohla vyřešit terapie genová.

0.15
Lucie Šrámková : Akutní leukémie – co když chemoterapie nestačí?
0.15
Jan Zuna: Vznik a vývoj leukemického klonu
Přednášky doktorandů a hostů
0.10
Adam Láznička: Imatinib-rezistentní klony modelu blastického zvratu cml s různým spektrem mutací v bcr/abl1 a jiných genech se liší svou citlivostí k bh3-mimetikům
0.10
Aneta Skotnicová: Sekvenování nové generace lépe rozlišuje pozitivitu minimální reziduální nemoci v rizikové stratifikaci dětské all
0.10
Markéta Racková: Identifikace a funkční validace kauzální mutace u pacienta s těžkým střevním zánětem
0.10
Iva Valentová: Sot102, a novel cldn18.2-targeting antibody-drug conjugate with strong therapeutic potential in solid tumors expressing low target levels
0.10
Pavla Jenčová: Porovnání genotypu a fenotypu neuroektodermálních nádorů
0.15 —přestávka—
16.15

0.50

workshop (Malá pravá posluchárna)

Carreer development

To discuss concepts. To empower physicians to achieve a successful and satisfying career as scientists.

vede: Shahrokh F. Shariat (MU Vienna, Austria)

17.30

tradiční běh (start před atriem, vstupem k ředitelství FNM / na děkanát 2. LF)

Motolská míle

 

čtvrtek 13. říjen

8.30

1.15

workshop (Malá pravá posluchárna)

Satelitní sympozium se středomořskou snídaní: Od dysfunkčních mitochondrií k Alzheimerově nemoci: proč stárneme a jak být věčně mladý

Z důvodu nepředvídatelných komplikací se zahraniční hosté doc. Evandro a dr. Liu Shi nemohou fyzicky účastnit, jejich přednášky budou přenášeny do posluchárny on-line formou.

předsedající: Martin Vyhnálek

S podporou EAA Norských fondů

V satelitním sympoziu věnovaném mechanismům a diagnostice Alzheimerovy nemoci představíme norského neurovědce doc. Evandro Fanga, který ve své přednášce vysvětlí roli mitochondrií při fyziologickém a patologickém stárnutí a zaměří se na nové možnosti léčebného ovlivnění tohoto procesu a metody vývoje nových léků. V další přednášce představí dr. Liu Shi (Oxfordská univerzita) diagnostiku Alzheimerovy nemoci blízké budoucnosti pomocí krevních testů a způsob vývoje těchto testů.
Neuropsycholožka dr. Horáková (Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol) představí možnosti časné diagnostiky Alzheimerovy nemoci pomocí neuropsychologických testů a vysvětlí, zda a jak lze odlišit normální a patologické stárnutí jen s tužkou a papírem. Doc. Martin Vyhnálek (Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol) popíše možnosti současné časné diagnostiky Alzheimerovy nemoci v klinické praxi, odpoví a možnosti její diagnostiky pomocí specifických biomarkerů a prozradí nejnovější informace jak stárnout úspěšně a předejít poruchám paměti ve stáří.
Satelitní sympozium pořádané v rámci společného česko-norského projektu Mit-AD je určeno široké odborné veřejnosti včetně pregraduálních studentů a je podpořeno grantem EAA – Norské fondy. Studenti tak budou mít mimořádnou příležitost si poslechnout přednášky špičkových zahraničních vědců a akademičtí a vědečtí pracovníci budou mít možnost získat nejnovější informace z oblasti výzkumu stárnutí mozku.
Sympozium bude spojeno se středomořskou snídaní. Přednášky zahraničních kolegů budou probíhat v anglickém jazyce. Simultánní tlumočení do českého jazyka nebude zajištěno.
Přednášky jsou součástí projektu Mit-AD, což je česko-norský projekt, který si klade za cíl studovat markery dysfunkce mitochondrií a nalézt mezi nimi časné diagnostické biomarkery Alzheimerovy nemoci.
V projektu jsou zapojeni výzkumníci z Czech Brain Aging Study (CBAS) – českého týmu s unikátní klinickou kohortou pacientů s Alzheimerovou nemocí a špičkový norský výzkumný tým specializovaný na výzkum stárnutí mozku a roli mitochondrií v tomto procesu.

Přednášející
Evandro Fang: Ageing, Alzheimer’s disease, and Artificial Intelligence
Liu Shi: Replication study of plasma biomarkers relating to Alzheimer's patology
Hana Horáková: Neuropsychologická diagnostika časné Alzheimerovy nemoci – od zlatého standardu k experimentálním paradigmatům
Martin Vyhnálek: Diagnostika Alzheimerovy nemoci v současnosti a budoucnosti – aneb od bed side testů k molekulární diagnostice
10.00

blok C: Dětská neurologie

předsedající: Pavel Kršek, Vladimír Komárek

0.15

Jakub Otáhal: Nové možnosti neurozobrazení v lokalizaci epileptogenní mozkové kůry u malformací kortikálního vývoje
0.15

hlavní host

Radek Janča: Elektrofyziologické biomarkery v předoperační detekci typů kortikálních malformací

Základní funkcí nervové soustavy je zpracování a přenos podmětů pomocí elektrických impulzů. Tuto aktivitu umíme snímat ve formě EEG, která nám v neurologické praxi pomáhá poodhalit okamžitý stav mozku. Abnormální vývoj a propojení mozkových struktur vede i k jejich nesprávné funkci a rozvoji farmakorezistentní fokální epilepsie, což se odráží i na specifickém obrazu EEG křivek. Vizuální hodnocení EEG neurologem je vedle zobrazení mozku klíčovým diagnostickým nástrojem. Nicméně detailnější popis nepatrných odchylek je již mimo schopnosti člověka a ke slovu se tak dostává počítačová analýza signálů. Vyvinuli jsme algoritmy, které v záznamu intrakraniálního EEG umí identifikovat epileptiformní aktivitu, popsat její četnost a vlastnosti, které jsou charakteristické pro fokální kortikální dysplazii (FCD) typu I a II. Dokážeme tak predikovat histopatologickou příčinu fokální epilepsie a v rámci chirurgické léčby volit optimální rozsah operace.

0.10
Barbora Straka: Genetické biomarkery v před- a po-operační prognóze pacientů s  malformací kortikálního vývoje
Přednášky doktorandů
0.10
Matyáš Ebel: Magnetická rezonance jako biomarker lokalizace epileptogenní zóny u dětí s tuberózní sklerózou
0.10
Barbora Heřmanovská: Detekce nových genetických příčin fokální kortikální dysplázie typu I
0.10
Jan Kudláček: Can we forecast the epileptic seizure risk from long-term EEG data?
0.15 —přestávka—
0.15
Jana Haberlová: Úvod do problematiky klinického výzkumu neuromuskulárních onemocnění (NMD)
0.15
Petra Laššuthová: Možnosti genetického vyšetření u NMD
Přednášky doktorandů
0.10
Barbora Lauerová: Vyhodnocování dat s NGS u pacientů z NMD
0.10
Veronika Koukolská: Neurozobrazovací biomarkery u NMD
0.10
Markéta Jílková: Neurofilamenta jako biomarker progrese a efektu terapie u spinální svalové atrofie
0.10
Kateřina Štěpánková: The reopened window of plasticity promotes axonal regeneration
12.50

1.30

Oběd a postery
14.20

blok D: Mikrobiologie (covid)

předsedající: Pavel Dřevínek 

0.30

hlavní host

Ladislav Dušek: Epidemie ve viditelných i neviditelných datech
0.20
Pavel Dřevínek: Jak se měnila diagnostika covidu-19
0.15
Ondřej Cinek: Proč a jak sekvenujeme SARS-CoV-2
0.15
Tomáš Vymazal: Léčba covidu
Přednášky doktorandů
0.10
Šárka Pešková: Epidemiologické a klinické charakteristiky PIMS-TS u dětí a mladistvých
0.10
Jakub Hurych: Které bakterie jsou ty hodné u Crohnovy choroby?

0.15

—přestávka—
16.15

0.50

workshop (Malá pravá posluchárna)

Publikační strategie: jak vybrat časopis, jak napsat článek, co chce recenzent

předsedající: Tomáš Kalina, Jan Zuna

Úspěšná publikace vědeckých výsledků je základem současné vědecké práce. Nejdůležitější komponentou každého článku je samozřejmě jeho obsah, nicméně to samo nestačí, je třeba i vhodně zvolit formu a cílové publikum. Proces peer-review je základním kamenem určujícím správnost, ale i důvěryhodnost vědecké publikace. Zároveň je často tím nejvíce frustrujícím momentem vědecké práce. V tomto workshopu prof. Kalina a prof. Zuna popíšou postoje a snahy recenzenta článku a editora odborného časopisu při posuzování manuskriptu a zároveň budou diskutovat i o svých zkušenostech autorů, kdy množství viditelných úspěchu je vždy vyvažováno množstvím neviditelných publikačních neúspěchů.  Workshop je určen všem, kteří chtějí zlepšit své schopnosti argumentace v recenzním řízení a publikace odborných článků.

Archiv programů

Vydáno: 11. 3. 2015 / Poslední aktualizace: 10. 10. 2022 / Odpovědná osoba: Mgr. Petr Andreas, Ph.D.