Je správný tvar abstrakta, nebo abstrakty? Jazykové okénko nejen k blížící se Vědecké konferenci.
Rozmohl se nám jazykový nešvar. V pozvánce na letošní Vědeckou konferenci jsem to rutinně opravil, leč vzápětí to kolegyně opravila nazpět, protože prý se ten tvar vyskytuje v textech o lékařských i jiných konferencích „skoro všude“. V redakci se rozhostila nejistota: Je správný tvar abstrakta, nebo abstrakty?
Ve slovníku spisovné češtiny heslo „abstrakt“ bohužel není. Průzkum na internetu, včetně našeho webu, vykázal převahu podoby množného čísla „abstrakta“. Jenže „abstrakta“ (od „abstraktum“) jsou přeci abstraktní podstatná jména! Ačkoli na vědeckých konferencích obvykle zazní mnoho abstraktních podstatných jmen, v call for papers o ně asi nepůjde.
Následuje telefonická porada s paní z jazykové poradny. Zadává dotaz do Českého národního korpusu, ohromné digitální databáze redigovaných, odborně upravených textů, která slouží mimo jiné pro ověřování četnosti výskytu jazykových tvarů. Zde naštěstí jednoznačně převažuje tvar „abstrakty“. Vzájemně se ujišťujeme o nutnosti vymýtit takovéto zavádějící tendence.
Pro zajímavost, „abstraktum“ je také starší medicinský termín, jenž znamená něco vylouhovaného, „výluh“. K záměně abstraktu za abstraktum v lékařství asi nemůže dojít tak snadno jako v lingvistických oborech, ale náhoda je... záludná.
Jediná správná podoba je tedy abstrakt k vědecké konferenci, množné číslo abstrakty.
Pro toho, kdo se v tom přívalu abstrakt a abstraktů ztrácí, mám nakonec jednu dobrou zprávu: Namísto „abstrakt“ ve významu obsah ještě nedokončeného článku můžeme používat tradiční výraz „anotace“ – termín „abstrakt“ by pak zůstal omezený na shrnutí hotového článku (summary).
Aktualizace 11. 3. 2015: Kolega Ing. Zdeněk Smrčka z rešeršního pracoviště knihovny, ÚVI 2. LF UK a FN Motol, upozorňuje na existenci platné normy ČSN ISO 214 (01 0148) Abstrakty pro publikace a dokumentaci ze skupiny platných norem pro informační vědy.
