Proděkan pro vědu a výzkum prof. Jan Trka hodnotí letošní Vědeckou konferenci. V článku naleznete i přehled vítězů.
Přestavba poslucháren nás letos vedla k logickému rozhodnutí uspořádat Vědeckou konferenci fakulty v Žížale. Zápory byly zřejmé od počátku: menší kapacita poslucháren a vzdálenost od klinických pracovišť. Klady se ukázaly na místě a jednoznačně k nim patřil důstojnější prostor pro posterovou sekci i občerstvení, výborná kvalita techniky v posluchárně, ale třeba i možnost vytvořit improvizovanou šatnu. Celkově působila konference semknutějším dojmem, plná posluchárna (třebaže menší kapacity) dodávala události punc kvality a podpořila výkony řečníků.
Ale po pořádku – jací byli hlavní řečníci? Vynikající prof. Jiří Šponer popsal teorii vzniku funkční molekuly RNA v bouřlivých podmínkách vývoje Země před 3,6 miliardami let, a učinil tak přístupně a zábavně. Dr. Hynek Wichterle, newyorský neurobiolog, velmi zajímavě mluvil o patogenezi amyotrofické laterální sklerózy, jejím modelování pomocí iPS buněk a možných léčebných přístupech. Jeho přednáška byla skvělým příkladem vysoce odborné, přesto dobře pochopitelné prezentace, kterou jsme 40 minut s napětím sledovali.
Vědecké hvězdy fakulty nepochybně důstojně přispěly do programu: prof. Babjuk upozornil na přehlížený karcinom močového měchýře, doc. Kalina promluvil o významu průtokové cytometrie bez použití cytometrických odborných termínů a dr. Laššuthová pomocí zajímavého příměru vysvětlovala genomické postupy v neurogenetice. Prof. Veselka se snažil motivovat studenty k vědecké kariéře v klinické medicíně – na výsledky jeho snahy si budeme muset pár let počkat...
Přednášky a postery studentů byly velmi kvalitní – a početné! Letos jsme zaznamenali největší počet příspěvků v historii konference, a Vědecký výbor (jehož členům touto cestou děkuji za jejich přístup!) měl obtížnou práci vybrat abstrakty vhodné k orální prezentaci. I kandidátů a kandidátek na konferenční ceny bylo více, a i tady výběr nebyl snadný (výčet cen viz níže). S výběrem tzv. „Miss konference“, neboli nejlepší přednášky z pohledu studentů, nám letos pomohla sedmičlenná komise vedená Alžbětou Harárovou – i jejím členům děkuji! Jak se někteří z nich svěřili, odpovědnost spojená s nutností pečlivě vyposlechnout všechny přednášky je velmi vyčerpala...
Posterovou sekci vedli dva tzv. superpředsedající, prof. Zámečník a doc. Zuna – ti spolu s více než desítkou ochotných akademiků zajistili to, že všichni přítomní autoři posterů měli možnost své výsledky okomentovat.
Konferenci doplnily dva workshopy – v prvním uvedl prof. Marusič, člen kolegia děkana odpovědný za kultivaci curricula, americkou neurobioložku a odbornici na tuto problematiku dr. Sarah Leupen. Co jsme se dozvěděli? Několik zajímavých fakt – např. to, že pedagogické schopnosti jsou stejně důležité jako typ curricula, že úspěšnost změn ve výuce lze dobře měřit, že přednášky nejsou optimálním způsobem výuky... a mnoho dalšího. Druhý workshop byl zaměřen na (potenciální) problémy doktorského studia pro absolventy medicíny, s mediky diskutovali dr. Barbora East, dr. Klára Roženková a dr. Michael Svatoň.
Pořad Divadla Archa EKG o Lásce a Úrazech utrpěl jen minimálně onemocněním avizované Lenky Dusilové, hlavní protagonisté Jaroslav Rudiš a Igor Malijevský bavili publikum svým výkladem o reverzi citových úrazů, držitel Magnesie litery Jan Těsnohlídek ml. zaujal svými texty i osobitým přednesem, a Tomáš Pastrňák dotvořil atmosféru na naší fakultě již oblíbenou písní o ježečkovi.
Celkově: atmosféra konference byla vynikající, návštěvnost vysoká, prostředí výborné.
A nyní jistě již očekávaná sekce – co se mi nelíbilo. Nelíbila se mi jako každý rok nepřítomnost školitelů prezentujících studentů i dalších pedagogů fakulty. Samozřejmě, z nemocnice do Žížaly to trvá nepřekonatelných 15 minut, a opustit svoje oddělení a poslechnout si několik zajímavých přednášek by asi přispělo ke kolapsu českého zdravotnictví. Že si přednášku světového experta na modelování ALS nepřijdou poslechnout neurologové, kteří se touto nemocí v naší nemocnici zabývají, je poněkud za hranicí mého chápání. Stejně jako fakt, že z vyšších pater Žížaly na přednášky nesejdou ve svých papučích učitelé a vědci teoretických oborů... Nicméně naší zásadou vždy bylo pořádat konferenci pro zájemce, a těch se našlo mezi studenty opravdu hodně, a co víc, vydrželi do odpoledních hodin, kladli dotazy a živě diskutovali. Počet odevzdaných Testů pozorného posluchače svědčil (kromě o chuti na 100 káv) o skutečně pozorném sledování přednášek.
Většina příspěvků byla kvalitních, občasné vybočení svědčilo spíše o liknavosti školitele, který nechal vystoupit svého studenta / svou studentku se špatně připravenou presentací a vystavit ho/ji kritickým poznámkám a těžko zodpověditelným otázkám. Ubylo i nezdvořilých odchodů uprostřed sekce (ano, prostě mne zajímá jen moje přednáška, ostatní nikoli) či opuštěných posterů (ano, opět ta krize ve zdravotnictví).
A na závěr velké poděkování. Všem pracovnicím a pracovníkům děkanátu za aktivní přístup a ochotu ujmout se i takových „populárních“ rolí jako práce v šatně či dovážení občerstvení. Studentům z Motoláku za pomoc s čímkoli, co bylo zrovna třeba. A jmenovitě Mgr. Tereze Kůstkové, bez níž by konference nebyla taková, jakou jsme ji zažili...
prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum
Ceny Vědecké konference 2017
Cenu za nejlepší přednášku získala Barbora Krausová za přednášku Analogy preagnanolonu preferenčně inhibují tonicky oproti fazicky aktivovaným NMDA receptorům (školitel prof. MUDr. Ladislav Vyklický, DrSc.).
Cenu proděkana pro vědu a výzkum získala Olga Zimmermannová za přednášku Aktivační mutace genu GNB1 vede k rezistenci k tyrozin kinázovým inhibitorům u TEL-ABL+ leukémie (školitelka MUDr. Markéta Žaliová, Ph.D.).
Cenu za nejlepší poster získal Filip Rob za poster Prevalence a shoda v HPV infekcích v rizikové populaci mezi heterosexuálními partnery (školitelka prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.).
Cenu za nejlepší přednášku pregraduálního studenta získal Prokop Vodička za přednášku Thymomy – exprese molekul dráhy wnt/ß-catenin, E-cadherinu a jejich potenciální význam v onkogenezi a diagnostice (školitel prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D.).
Cenu návštěvníků konference získal Michael Svatoň za přednášku Celoexomové sekvenování u dětí s imunitní cytopenií: aplikace a klinický dopad (školitelka MUDr. Eva Froňková, Ph.D.).
Poukazy na 100 šálků kávy za úspěšné vyplnění Testu pozorného posluchače získal (náhodným losováním) Václav Heřman.
