Zkoumáme mechanismy kontrolující stárnutí motorických neuronů

Americký biolog českého původu Hynek Wichterle, Ph.D., bude jedním z hlavních řečníků letošní Vědecké konference. Přednášet bude o tom, jak z kmenových buněk vypěstovat motorické neurony.


Hynek Wichterle, Ph.D. Foto: archiv H. W.

Hynek Wichterle, Ph.D., je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1993 žije a pracuje ve Spojených státech. Doktorát z vývojové neurobiologie získal na Rockefellerově univerzitě v New Yorku. Od roku 2000 působí na Kolumbijské univerzitě v New Yorku v několika odděleních a vede zde laboratoř, v níž zkoumá vývoj nervového systému. Patří k předním světovým vědcům zkoumajícím kmenové buňky, specializuje se především na výzkum amyotrofické laterální sklerózy.


Můžete nám téma své přednášky s názvem Making and Breaking Spinal Motor Neurons:  From Stem Cells to ‘ALS in a Dish’ představit podrobněji?

Přiblížím posluchačům vývoj metod na „výrobu“ motorických neuronů z embryonálních kmenových buněk. Soustředím se na naši práci, kterou směřujeme k rozluštění transkripčního kódu, jenž kontroluje zapínání genů nezbytných k normální funkci motorických nervových buněk. V minulých letech jsme použili takto uměle generované nervové buňky na testování řady bioaktivních chemických látek. Tyto studie nám přibližují patologické procesy, které způsobují rapidní odumírání motorických nervových buněk, a zároveň nám umožňují objevovat přípravky, které odumírání zastaví.

Věnujete se výzkumu kmenových buněk. Před cca patnácti lety se vašemu týmu podařilo z kmenových buněk vypěstovat motorické neurony, tedy nervové buňky ovládající pohyb svalů. Kam od té doby pokročil váš výzkum a čím se momentálně zabýváte?

V rámci základního výzkumu se teď hlavně zaměřujeme na studium mechanismů, které kontrolují dospívání a stárnutí motorických nervových buněk. Neurony, které vyrobíme z kmenových buněk, jsou zpočátku nezralé a musí projít dlouhým procesem maturace. Zajímá nás, jaké systémy kontrolují tento proces na molekulární úrovni, a doufáme, že až tomuto systému porozumíme, budeme schopni stárnutí buněk uměle urychlit. Věřím, že toto je zásadní krok k efektivnějšímu modelování neurodegenerativních chorob, které přednostně zasahují stárnoucí buňky.

Co znamenají vaše objevy pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS)?

Pro pacienty s ALS naše práce přinesla novou naději, že budeme v dohledné době schopni lépe porozumět molekulárním defektům způsobujícím odumírání jejich nervových buněk a nalézt nové preparáty, které nemoc přibrzdí. Prakticky se naše práce asi nejpříměji odrazila na několika probíhajících klinických studiích látek, které byly identifikovány a testovány pomocí technik, jež jsme pomohli vyvinout se spolupracovníky na Harvardské univerzitě.

Sledoval jste výzkum týmu prof. Sykové, která pacientům v České republice s touto chorobou nabízela (za peníze) léčbu pomocí implantovaných kmenových buněk? Pokud jste o kauze informován, jaký je váš názor na účinnost takové léčby? Používá se tato léčebná metoda v USA?

Ke kauze jsem se již vyjádřil (např. v článku na serveru lidovky.cz z 13. 7. 2016 nebo v článku v Hospodářských novinách z 12. 7. 2016, pozn. red.). Ze současného hlediska je důležitější se zabývat řádově horším problémem klinik, které vyrůstají v šedé legislativní zóně po celém světě a které otevřeně prodávají léčbu kmenovými buňkami naivním či zoufalým pacientům. Je nejvyšší čas se zamyslet, jak regulovat tuto novou verzi šarlatánství a jak efektivně informovat pacienty nejen o nebezpečí těchto institucí, ale hlavně o neefektivnosti procedur, které neprošly rigorózními klinickými studiemi, a přitom jsou jim za stovky tisíc ordinovány.

Jaký má v tuto chvíli vaše práce přesah do klinické praxe? Dokážete odhadnout, jak dlouhá je ještě cesta k tomu, než bude možné alespoň některé výsledky vašeho výzkumu využít pro léčbu pacientů?

Vývoj léků je dost zdlouhavý a nepředvídatelný proces a nezávisí jen na naší laboratoři. Díky našemu základnímu výzkumu dnes desítky nových týmů po celém světě používají motorické neurony generované z kmenových buněk ke studiu této záludné choroby a k objevování nových léčebných postupů. Kdy přijde zlom a jestli postavíme to Kolumbovo vejce zrovna na Kolumbijské univerzitě, ale není možné předpovědět.

Vytvořeno: 18. 4. 2017 / Upraveno: 14. 8. 2018 / Mgr. Ing. Tereza Kůstková